Že se v Kloboukách nedá nic dělat? Naši
hosté vás přesvědčí o opaku. Seznamte se
s několika mladými lidmi, kteří rozjeli podniká-
ní právě v našem městě. V každém čísle zpra-
vodaje vám představíme jednoho z nich. Za-
čneme Andreou Němečkovou.
Andreo, řekni nám prosím nejdřív něco
o sobě. Kde jsi vyrostla a studovala?
Vyrůstala jsem ve Valašských Kloboukách
a studovala jsem školu s ekonomickým za-
měřením. Po škole jsem pracovala několik
let v oboru, který jsem vystudovala, tedy jako
účetní. Ale to pro mě nebylo to pravé ořechové.
V čem podnikáš a jak ses k tomu do-
stala?
K mému podnikání jsem se dostala až
na mateřské dovolené. Pro mnohé to je od-
dálení kariéry, ale pro mě to byla spíše výzva.
Zkusit něco, co bych normálně nevyzkoušela.
Začala jsem doma háčkovat čepičky, zatím pro
své holčičky. Pak jsem si řekla: Co kdybych je
zkusila šít? A tak jsem si koupila šicí stroj z ba-
zaru. Ani jsem nevěřila, že čepičky budou mít
takový úspěch. Začala jsem šít i pro kamarád-
ky a kamarádky kamarádek. To mě motivovalo
k další práci, protože jsem viděla, že je o výrob-
ky zájem a že se líbí. Dnes už nešiju jen čepič-
ky, ale i mikiny, tepláčky, saka, šaty, sukně…
Největší odměnou pro mě je, že jsou maminky
i děti spokojené. A když mi přijde email s tex-
tem, že děti v oblečení i spí, tak to mě zahřeje
u srdce. Zaměřuji se na kvalitní materiál, který
je certifi kovaný a pro děti je nezávadný.
Co vidíš jako největší překážky podni-
kání v našem městě?
Takovou překážku vidím v nedostatku vý-
robních prostor pro začínající podnikatele. Vy-
budované podnikatelské centrum je místem
spíše pro kancelářské prostory.
Má naše město naopak nějaké výhody?
Pro mě bylo velikou výhodnou, že jsem moh-
la své výrobky prezentovat na Klobuckých hos-
podářských trzích, dále na adventních trzích
a též na velice známém Valašském mikuláš-
ském jarmeku. Tady jsem získala spoustu no-
vých klientů nejen z města a okolí. Díky tomu se
lidé dozvěděli o mé práci.
Co bys doporučila lidem, kteří uvažují
a podnikání?
Pokud mají oporu, jakou mám já v rodině
a v manželovi, tak ať to zkusí. Říkala jsem si, že
kdykoliv můžu stroje prodat a vrátit se k tomu,
co jsem studovala. Aby si v pozdějším věku ne-
říkali: Proč jsem to nezkusil?
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně dal-
ších úspěchů.
Martin Janík a Petr Kozel