Že se v Kloboukách nedá nic dělat? Naši

hosté vás přesvědčí o opaku. Seznamte se

s několika mladými lidmi, kteří rozjeli podniká-

ní právě v našem městě. V každém čísle zpra-

vodaje vám představíme jednoho z nich. Za-

čneme Andreou Němečkovou.

 

Andreo, řekni nám prosím nejdřív něco

o sobě. Kde jsi vyrostla a studovala?

Vyrůstala jsem ve Valašských Kloboukách

a studovala jsem školu s ekonomickým za-

měřením. Po škole jsem pracovala několik

let v oboru, který jsem vystudovala, tedy jako

účetní. Ale to pro mě nebylo to pravé ořechové.

 

V čem podnikáš a jak ses k tomu do-

stala?

K mému podnikání jsem se dostala až

na mateřské dovolené. Pro mnohé to je od-

dálení kariéry, ale pro mě to byla spíše výzva.

Zkusit něco, co bych normálně nevyzkoušela.

Začala jsem doma háčkovat čepičky, zatím pro

své holčičky. Pak jsem si řekla: Co kdybych je

zkusila šít? A tak jsem si koupila šicí stroj z ba-

zaru. Ani jsem nevěřila, že čepičky budou mít

takový úspěch. Začala jsem šít i pro kamarád-

ky a kamarádky kamarádek. To mě motivovalo

k další práci, protože jsem viděla, že je o výrob-

ky zájem a že se líbí. Dnes už nešiju jen čepič-

ky, ale i mikiny, tepláčky, saka, šaty, sukně…

Největší odměnou pro mě je, že jsou maminky

i děti spokojené. A když mi přijde email s tex-

tem, že děti v oblečení i spí, tak to mě zahřeje

u srdce. Zaměřuji se na kvalitní materiál, který

je certifi kovaný a pro děti je nezávadný.

 

Co vidíš jako největší překážky podni-

kání v našem městě?

Takovou překážku vidím v nedostatku vý-

robních prostor pro začínající podnikatele. Vy-

budované podnikatelské centrum je místem

spíše pro kancelářské prostory.

 

Má naše město naopak nějaké výhody?

Pro mě bylo velikou výhodnou, že jsem moh-

la své výrobky prezentovat na Klobuckých hos-

podářských trzích, dále na adventních trzích

a též na velice známém Valašském mikuláš-

ském jarmeku. Tady jsem získala spoustu no-

vých klientů nejen z města a okolí. Díky tomu se

lidé dozvěděli o mé práci.

 

Co bys doporučila lidem, kteří uvažují

a podnikání?

Pokud mají oporu, jakou mám já v rodině

a v manželovi, tak ať to zkusí. Říkala jsem si, že

kdykoliv můžu stroje prodat a vrátit se k tomu,

co jsem studovala. Aby si v pozdějším věku ne-

říkali: Proč jsem to nezkusil?

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně dal-

ších úspěchů.

 

Martin Janík a Petr Kozel